Radek Šulc
Kompozitní procesy a kompozitní služby společně vytváří velmi flexibilní prostředí. BPM jako část starající se o procesy je nejen manažerská disciplína, ale i technologie, která musí pokrýt celý jejich životní cyklus. Ten zahrnuje modelování, analýzu a simulaci, stanovení ukazatelů výkonnosti a pokračuje integrací služeb. Podívejte se na 1. část prezentace.
BPM a WebSphere - 1. část
Téma: WebSphere
BPM a WebSphere - 2. část
V 2. díle prezentace o WebSphere technologiích pro podporu BPM se dozvíte, jak fungují WebSphere Application Server, ESB a Process Server.
Téma: WebSphere
IT na plný výkon
IBM Vás zve na další pokračování série půldenních seminářů věnovaných praktickým ukázkám špičkových IBM technologií. Semináře jsou určeny IT profesionálům, kteří si chtějí sami vyzkoušet práci se softwarovými a hardwarovými řešeními IBM či hlouběji proniknout do tajů technologií, funkcí, vlastností či nástrojů systémů a produktů IBM. V malých skupinách budete mít jedinečnou možnost konzultovat danou problematiku s IBM experty i ostatními účastníky. Počet je míst je omezen. Takže neváhejte a rychle se registrujte na jeden nebo více seminářů.
IBM TECHNICKÁ AKADEMIE probíhá v termínech
od 17. dubna do 23. května 2008,
9:00 - 12:30, 13:30-17:00
v prostorách IBM ČR V Parku 2294/4, 148 00 Praha 4.
Program
17.4. dopoledne J. Pavlík, J. Antony: Security - Řízení identit a přístupů
17.4. dopoledne C. Duda: Servisně orientovaná správa IT a aktiv společnosti
17.4. odpoledne Jakub Venc: Management nových bladů
18.4. dopoledne Pavel Sýkora, Jarda Straka: POWER6 virtualizace
25.4. dopoledne M. Švík: Enterpise Content Management
29.4. dopoledne Z. Borůvka: Zajištění kvality aplikací
29.4. odpoledne P. Kunc: Portálová řešení
30.4. dopoledne I. Borek, M. Mejdrechová: Service management
30.4. odpoledne O. Bláha: Zálohování firemních informací a správa SAN
14.5. dopoledne V. Šindelář: SAN Volume Controller v praxi
14.5. odpoledne V. Šindelář: Management diskových polí DS
15.5. dopoledne J. Venc: IBM System x a OS MS Windows Server 2008
15.5. odpoledne R. Šulc: Business proces management
16.5. dopoledne P. Sykora, J. Straka: POWER6 virtualizace - PowerVM
23.5. dopoledne J. Venc: Management nových bladu, Open Fabric, VMware
Pozvánka v pdf ke stažení
Téma: Akce
Simulační BPM/SOA hra INNOV8
Podle studie IBM 56% jejích zákazníků bojuje s nedostatkem odborníků, kteří by zvládali oblast podnikových procesů a současně se orientovali v IT. Či naopak - je jen málo IT odborníků, kteří jsou schopni porozumět i procesům podnikání a tedy potřebám byznysu. A tento fakt je hlavní překážkou rozvoje servisně orientované architektury.
IBM proto zaplňuje tento znalostní GAP trochu netradičním způsobem - interaktivní vzdělávací 3-D hrou INNOV8.
Hra je koncipována tak, aby trvala zhruba jednu hodinu a mohla být použita jako doplňkový výukový materiál pro kurzy typu Procesní řízení (BPM), Korporátní strategie a IT management. Většina dnešních studentů i mladších zaměstnanců na počítačových hrách vyrostla a tato forma výuky je jim proto velmi blízká. A s rostoucím počtem pracovních míst vyžadujících znalostní mix IT technologií a BPM lze hru využít jako ideální nástroj pro rozvoj těchto kombinovaných znalostí i při vzdělávání dospělých.
Hra INNOV8 je dostupná zdarma v rámci programu IBM Academic Initiative, který nabízí širokou paletu výhod pro technicky orientované vzdělávací instituce. Školy, které se účastní programu, mají k dispozici zdarma přístup k softwaru, slevy na hardware, studijní materiály a připravená curricula, slevy na certifikace a další výhody. Dnes se programu celosvětově účastní již přes 2 000 škol.Podívejte se ještě na screenshoty.
Více informací o hře a možnost jejího stažení pro university najdete zde. Instalace má 170 MB a nemá žádné zvláštní nároky (viz technické požadavky).
Téma: SOA
Software pro BPM a SOA
Životní cyklus SOA a zastoupení IBM software
Servisně orientovaná architektura je společností IBM vnímána z pohledu životního cyklu podnikání i životního cyklu služeb. Znamená to, že je implementována inkrementálně, po jednotlivých fázích. Software IBM se podílí na realizaci všech fází celého životního cyklu servisně orientované architektury. Nyní si jednotlivé fáze popíšeme a představíme roli, kterou v nich hraje IBM software.
Modelování podnikových procesů a služeb
Fáze modelování procesů zahrnuje analýzu procesů v organizaci, sběr požadavků na jejich optimalizaci či redesign a v neposlední řadě také posouzení existujících služeb. Tato úloha je realizována prostřednictvím dvou nástrojů - pro procesní a UML modelování.
WebSphere Business Modeler je nástroj, který umožňuje analytikům i architektům navrhovat, optimalizovat a simulovat různé typy procesů, probíhající v organizaci.
Rational Software Architekt představuje vývojové a modelovací prostředí pro návrh aplikací a služeb. Umožňuje importovat procesní modely z WebSphere Business Modeleru ve formě UML diagramů a realizovat na jejich základě aplikační vývoj.
Skládání nových a existujících služeb
Výstupem z fáze modelování jsou podnikové procesy popsané ve standardizované notaci BPEL resp. WS-BPEL (Business Process Execution Language). V této fázi jsou jednotlivé kroky v procesu provázány na existující aplikační funkce zpřístupněné prostřednictvím standardů (např. webové služby) a dalšími alternativními způsoby (např. pomocí aplikačních technologických adaptérů).
WebSphere Integration Developer je základním vývojovým nástrojem pro importování procesního modelu z WebSphere Modeleru a zajišťuje transformaci procesního modelu do provozního prostředí. Implementuje řadu metod pro komponentový přístup u podnikových procesů, např. standard Service Component Architecture (SCA) a jednotný datový pohled (Service Data Objects). Tím je zajištěna standardizace a otevřený
přístup k implementaci procesního modelu.
WebSphere Portlet Faktory reprezentuje produktivní vývojové prostředí pro návrh, vývoj, údržbu a správu portletů určené do provozního prostředí webového portálu. Obsahuje řadu předpřipravených portletů, např. pro Lotus Notes/Domino, SAP, Siebel a další.
Rational Application Developer představuje vývojové prostředí na bázi J2EE. Je určen pro zpřístupnění aplikačních funkcí formou služeb prostřednictvím standardů webových služeb, JCA a dalších.
Implementace a provoz procesů a služeb
Velkým přínosem SOA přístupu je implementace podnikových procesů a služeb do prostředí informačních technologií. S implementací procesů jsou spojeny také implementace portálových a multikanálových (PDA, mobilní telefon) přístupů řešících problematiku interakce uživatele s informačním systémem a také prostředky pro tzv. datovou integraci (synchronizace datových zdrojů apod.).
Základním stavebním kamenem provozního prostředí je koncept tzv. Enterprise Service Bus, podnikové sběrnice služeb. Ten představuje flexibilní propojovací infrastrukturu pro integraci aplikací a služeb. ESB zajišťuje nízkoúrovňové funkce, jako je přenos dat, jejich transformace, transformace protokolů a událostní řízení. ESB lze realizovat různými softwarovými technologiemi. Mezi základní patří WebSphere ESB a WebSphere Message Broker.
WebSphere ESB a WebSphere Message Broker jsou základními technologiemi pro implementaci architektury ESB a SOA. WebSphere ESB realizuje ESB funkce na bázi standardů WebServices, XML, J2EE a otevřených standardů. WebSphere Message Broker je univerzálním a pokročilým prostředkem pro ESB – umožňuje integrovat data a aplikační zdroje na bázi proprietálních příp. průmyslově specifických formátů (EDI, SWIFT, zákaznické formáty jiné než XML povahy).
WebSphere Process Server je základním provozním prostředím pro implementaci procesů na úrovni IT. Je založen na robustní technologii J2EE WebSphere Application Serveru. Business Processing Engine je plně kompatibilní s otevřeným standardem WS-BPEL, takže zaručuje jednoduchou přenositelnost procesů.
WebSphere Portal představuje jednotné prostředí pro interakci uživatele s informačním systémem. V oblasti procesního řízení umožňuje uživatelům iniciovat podnikové procesy a ovlivňovat jejich průběh. Řídícím pracovníkům pak poskytuje údaje o průběhu firemních procesů a poskytuje informace nezbytné pro řízení společnosti.
WebSphere Information Integrator zajišťuje úkoly spojené s datovou integrací. Poskytuje služby datových replikací relačních i nerelačních zdrojů, federaci dat a je ideálním prostředkem pro plnění datových skladů.
Specifikou technologií pro provozní prostředí je WebSphere DataPower představující hardwarovou technologii, zajišťující akceleraci operací spojených s provozním prostředím. Jedná se například o parsování XML souborů, bezpečnostní verifikace, transformace dat a protokolů apod. Tyto operace jsou realizovány na HW úrovni, proto je jejich zpracování výkonnější.
Mezi další technologie spadající do této oblasti patří WebSphere Partner Gatway (B2B), WebSphere Collaboration Services (Týmová práce), WebSphere Adapters (aplikační a technologické adaptéry) a WebSphere Application Sever (provoz nových služeb).
Monitorování procesů a služeb
Nedílnou součástí provozu podnikových procesů je jejich monitorování, které lze realizovat na technologické a obchodní úrovni. Základními technologiemi jsou WebSphere Business Monitor a Tivoli Composite Application Manager for SOA.
WebSphere Business Monitor umožňuje komplexní monitoring procesů, sledování stavu jednotlivých instancí procesů, sledování klíčových ukazatelů výkonnosti, vyhodnocení procesních ukazatelů (průběžná doba, cena, náklady apod.) a také kritické aspekty procesů. Zajišťuje prezentaci agregovaných údajů v textové i grafické podobě.
Tivoli Composite Application Manager for SOA poskytuje údaje nezbytné k IT monitorování podnikových procesů. Umožňuje vizualizovat toky dat mezi webovými službami v procesu, identifikovat problematická místa ve zpracování a sledovat dodržování SLA.
Mezi další technologie pro oblast monitorování patří Tivoli Composite Application Manager for WebSphere (monitoring WebSphere infrastruktury), Tivoli Identity Manager (správa identit), Tivoli Access Manager (řízení přístupu ke službám) a Tivoli Federated Identity Manager (řízení přístupu mezi společnostmi bezpečnostními doménami).
Poziciování softwarových technologií pro SOA
SOA Governance
Řízení IT označované jako "IT Governance“ představuje soubor pravidel a metodik, kterými je provoz IT řízen a měřen příp. vyhodnocován. SOA Governance je rozšířením IT Governance se zaměřením na řízení životního cyklu služeb ve světě SOA.
WebSphere Service Registry and Repository plní 2 klíčové role: je servisním registrem (obdobně jako UDDI) a současně udržuje metadata spojená se službami. WebSphere Service Registry and Repositury řídí kompletní životní cyklus služeb počínaje publikováním služeb, přes vyhledávání služeb podle různých kritérií (dostupnost, kvalita služby), dynamický výběr služeb až po jejich vyřazení. Produkt je integrovatelný s různými provozními prostředími – WebSphere ESB, WebSphere Process Server, WebSphere Message Broker, Transakční Server CICS a také s generickými klienty včetně .Net. Funkčně je WebSphere Service Registry and Repository rozšířením funkcí UDDI registru, se kterým jej lze integrovat.
Více.....
Co je Servisně Orientovaná Architektura?
Petr Leština, WebSphere Technical Sales, Certified IT Specialist
SOA představuje architektonický koncept, který nám umožní překonat překážky, s nimiž se nyní pracovníci IT potýkají. Jestliže dokážeme transformovat architekturu informačních technologií na servisně orientovanou, získáme přesný přehled o funkcionalitě, kterou máme prostřednictvím služeb k dispozici. To představuje značný potenciál pro další rozvoj, navíc založený na systémech, které již vlastníme a provozujeme. V rámci propojení služeb do procesů získáme celkový obraz fungování podnikových procesů. Tento obraz je nahlížený ze stejného úhlu pohledu jak businessem (procesní přístup), tak i oddělením IT (SOA přístup), což značně přispívá k transparentnosti IT a zjednodušení vzájemné komunikace. Z hlediska fungování firmy se tímto krokem dokončí celková transformace na procesní řízení, neboť až v této chvíli lze skutečně říci, že procesy lze vykonávat a kontrolovat od začátku až do konce.
Díky architektuře orientované na služby (Service Oriented Architecture – SOA) mohou podniky provázat jednotlivé procesy interní, ale i externí, spojující firmu s obchodními partnery, klienty a podobně. Výsledkem je pak skutečnost, že se společnosti mohou flexibilně je přizpůsobovat a výrazně tak zefektivnit svoji činnost či zkrátit reakční doby na externí požadavky. Steve Mills, Senior Vice President and Group Executive v IBM Software Group komentoval myšlenku servisně orientované architektury následovně: „Z pohledu IBM se jedná o hledání cest, jak za pomoci nejmodernějších technologií zajistit uspokojování nových potřeb a požadavků neustále se měnícího trhu.“ O SOA se hovoří již několik let, avšak jen málo společností plně chápe a využívá příležitosti, které tato architektura přináší.
Samotná myšlenka vyvolala velmi pozitivní odezvu u celé řady klientů na celém světě, protože jim umožňuje mnohem větší pružnost a přizpůsobivost. Nadto je také schopna snížit procesní náročnost fungování firemní infrastruktury. SOA je postavena na modulární struktuře, ve které je možné rychle a jednoduše vyměňovat jednotlivé části podle momentálních firemních potřeb.
Jakkoliv jsou přínosy SOA v technické oblasti průlomové, tím hlavním je maximální kontrola managementu nad firemními procesy. Pro pracovníky IT oddělení přináší SOA zjednodušení a standardizaci stávající infrastruktury a snižuje tak složitost prostředí, se kterou se stávající IT oddělení potýkají. SOA klade silný důraz na znovupoužitelnost a tím podporuje efektivní využití stávajících aplikací.
Hlavní přínosy SOA pro oblast podnikání
Hlavní přínosy SOA pro oblast IT
Z hlediska historického vývoje představuje SOA poslední evoluční krok v oblasti celopodnikové integrace (Enterprise Application Integration) a přináší model znovupoužitenosti, reprezentace služeb a především standardů do oblasti podnikové integrace.
Kde je místo SOA v podnikovém IT a jak zapadá do celkové koncepce? Bude se dále vyvíjet a pokud ano, tak v jakém směru a pokud ne, proč?
V současnosti téměř stoprocentně platí, že každá aplikace, která si nárokuje použití v podnikové sféře IT, musí být připravena komunikovat. S tím se váže odvěký problém, a to - jak? Na jedné straně je potřeba vyřešit technické problémy, na straně druhé je důležité věnovat pozornost obsahu komunikace. Jako životaschopné se zdá být použití otevřených standardů. Právě tento přístup se používá v konceptu SOA. Dalším podstatným aspektem je, že integrace se z pohledu SOA nerealizuje na bázi klasického propojení – integrace, ale na bázi procesního řízení. Tím se dostáváme za hranice klasického IT – až k procesům podnikání.
Dnešní oddělení IT pracuje s aplikacemi, které jsou psány tak, aby podporovaly určitou funkcionalitu, nikoliv proces. Snadno se tak stane, že se ve firemním procesu objeví mezery, které je třeba řešit. Proto se firemní proces namapuje do jedné nebo více aplikací, jejichž funkčnost pokrývá úlohy vyžadované daným procesem. Pro sdílení dat mezi aplikacemi se navrhne a vytvoří speciální rozhraní. Proces pak funguje v rámci aplikace (spíše však několika různých aplikací) a každá změna v něm je prováděna a posuzována především s ohledem na dotčené aplikace. Co se však v IT vytratí, je informace či povědomí o firemním procesu jako celku. Proces se v rámci informačního systému stane sadou úloh, které jsou prováděny jednotlivými aplikacemi. V terminologii IT se nehovoří o firemních procesech, ale o aplikacích, které jsou základní jednotkou, s níž se v IT dále pracuje.
Ačkoliv je management firmy vlastníkem procesů, nemá kontrolu nad tím, jakým způsobem se proces v rámci informačních systémů odehrává. Z toho plynou komplikace při údržbě, instalaci nových verzí různých aplikacích či dalších inovacích, protože se stává, že správce informačních systémů sice komunikuje s hlavním uživatelem té které aplikace, ale netuší, kdo další ji používá a k čemu. Přestože jsou firemní procesy ve většině firem a institucí dnes už poměrně dobře zmapovány, implementace business procesů v rámci infrastruktury IT zůstává nepřehledná.
Řešení v podobě SOA klade důraz na používání standardů, které jsou v našem prostředí zatím relativně málo rozšířené. Standardizace se opírá o široce používané webové služby popisující funkce aplikací, BPEL (Business Process Execution Language) popisující jednotlivé procesy a řadu dalších. Otevřené standardy jsou tou nejlepší cestou k zajištění bezproblémové interoperability. Servisně orientovaná architektura mění úhel pohledu na tradiční oddělení IT a businessu, bližší spolupráce mezi businessem a IT umožňuje rychleji reagovat na vnější podněty. Transformace IT na „business driven“ poskytne businessu end-to-end kontrolu nad procesy a pro IT představuje způsob, jak kvantifikovat a obhájit přínos v rámci business procesu, který skutečně přináší.
Technologický pohled na SOA
Z ryze technologického pohledu přináší SOA nový architektonický styl při návrhu a vývoji aplikací. Aplikace se skládají z nezávislých bloků (služeb). Služba je komponenta, která má přesně definované rozhraní a toto rozhraní určuje funkcionalitu, kterou poskytuje. Služby jsou bezestavové a jejich rozhraní je popsané pomocí standardizovaného rozhraní (WSDL) a komunikují pomocí standardního komunikačního protokolu (SOAP) po transportním kanálu uvedeném v rozhraní. WSDL a SOAP jsou jedním ze základním specifikací webových služeb - WebServices. Nejčastějším transportním kanálem pro webové služby bývá standard HTTP nebo HTTPS.
Řada společností včetně IBM záměrně nespojuje SOA pouze s webovými službami. Webové služby nejsnadněji naplňují podstatu architektury orientované na služby, nicméně nepředstavují jediný prostředek k její realizaci. Komunikačním protokolem tedy nemusí být pouze SOAP a transportním protokolem nemusí být jen HTTP či HTTPS. Ve světě J2EE je možné definovat službu jako bezestavovou komponentu (tzv. stateless session bean), která komunikuje pomocí RMI/IIOP, ve světě standardních Java aplikací může být služba reprezentována pomocí tzv. Plain Old Java Objectu (POJO).
Pokud máme dostatečné množství služeb, můžeme začít stavět kompozitní aplikace z nezávislých služeb. Služby mohou vzniknout na základě požadavků na implementaci podnikových procesů, kdy cílem implementace je funkční podnikový proces či na základě požadavků na aplikaci či komponentu nebo na základě spojení existujících služeb.
Výsledné aplikace složené z více služeb mohou být naimplementovány některým ze současných programovacích jazyků jako je Java či C#, nebo můžeme využít grafických nástrojů, které používají jazyk pro procesní choreografii webových služeb (WS-BPEL).
Výhody použití jazyka pro procesní integraci jsou zejména rychlá reakce na změny a rychlost implementace. Procesor jazyka WS-BPEL obsahuje korelační a transformační mechanismy, které by si programátor implementující choreografii musel programovat sám. Dále choreografie služeb více externalizuje lokaci služeb a její záměna je zde možná standardním způsobem.
Pokud však chceme vytvořit služby, které budeme moci využívat na jiné platformě, je použití webových služeb nezbytně nutné a výše uvedené objekty je možné velice rychle zpřístupnit pomoci rozhraní webových služeb.
Integrace podnikových aplikací za pomocí architektury zaměřené na služby (Service Oriented Integration) přináší mnoho výhod a dokáže ušetřit společnostem velké množství nákladů. Až do příchodu webových služeb a architektury zaměřené na služby byla integrace podnikových aplikací velmi nákladnou záležitostí, neboť bylo potřeba vydefinovat standard, podle kterého se integrace řídila (vybudovat společný datový slovník, definovat přenosové protokoly atd..). Výsledkem pokusů o integraci aplikací bylo většinou vytvoření tzv. špagetového efektu, kdy se aplikace integrovaly vzájemně napřímo a s velkým množstvím n:m propojení.
Při použití architektury „hub and spoke“ dochází k vytvoření společného standardu, do kterého všechny aplikace musí konvertovat svá data - vzniká tedy pouze “n” propojek mezi aplikacemi a hubem. Architektura zaměřená na služby spolu s webovými službami přináší jednotný a standardizovaný komunikační protokol a standard pro popis rozhraní, které aplikace nabízejí. Díky webovým službám a jejich rozšíření je pak implementace této integrace velmi rychlá a nabízí otevřenou architekturu založenou na standardech. Při integraci aplikací pomocí webových služeb vzniká společný datový model, do kterého všechny aplikace konvertují data.
Shrnutí
SOA vnímá IT infrastrukturu VÝHRADNĚ v kontextu procesů podnikání a proto je základním úkolem IT zajistit provozní prostředí pro podnikové procesy a poskytnout řídícím pracovníkům informace nezbytné pro řízení společnosti. IT tak není pouze nákladovou položkou, ale aktivní nástroj podílející se na realizaci klíčových cílů podniku. Přes nesporné technologické výhody je jádro SOA v efektivnosti podnikání a pružností reakce na tržní změny.
Téma: SOA
O SOA a BPM s Liborem Šlechtou z GBS IBM
Je pojem SOA opravdu jen buzzword nebo jde o něco reálného, co už můžeme vidět v praxi?
Pod pojmem SOA si může někdo představit skutečně jen prázdnou bublinu, protože je používán opravdu frekventovaně a navíc občas účelově ve spojení s marketingovými aktivitami některých firem. Na druhou stranu se pod tímto balastem ukrývá opravdu velice cenný a užitečný princip, jehož aplikování může výrazně zlepšit vzájemnou spolupráci manažerů, odborných pracovníků, procesních konzultantů a aplikačních specialistů, architektů či programátorů.
Co tedy SOA vlastně je? Je to architektura, technologie, metodologie, filozofie...?
Zůstal bych u vysvětlení, že to je princip, jak používat společný jazyk pro dva rozdílné světy – procesní a aplikační. Komunita procesních konzultantů totiž často popisuje procesy způsobem pro IT komunitu dost těžko srozumitelným, na druhou stranu informatici nutí procesním konzultantům svůj přístup, který je pro ně podobně nečitelný. SOA přístup tedy vychází z jednotlivě definovaných služeb či ještě obecněji - z jednotlivě definovaných komponent - a s těmito komponentami již lze pracovat shodně jak z hlediska procesního, tak i z hlediska aplikačního. Pokud budeme pokračovat směrem procesním, budou tyto komponenty v procesním modelu viditelné z hlediska průběhu procesu i z hlediska možné IT podpory; pokud se vydáme směrem aplikačním, budou v rámci informačního modelu takto definované komponenty také respektovány a realizovány. Záleží na použité úrovni detailu, zda v komponentech budeme z hlediska IT vidět aplikace, moduly, funkční bloky či jednotlivé úlohy. Ve stejném duchu se informatici již snadno posunou dále k potřebné infrastruktuře.
Jaký je největší rozdíl mezi SOA přístupem IBM a ostatních Vašich velkých konkurentů?
Přístup k SOA u našich konkurentů si netroufnu hodnotit, omezil bych se pouze na konstatování, že IBM jako jedna z mála společností na trhu disponuje jak velmi početnou skupinou procesních konzultantů, tak i silnou IT komunitou. Tyto dvě skupiny společně vytváří a aktualizují tzv. IBM Component Business Model (IBM CBM). V tomto rozsáhlém, zdokumentovaném a oboustranně vyváženém know-how bych viděl naši hlavní konkurenční výhodu.
IBM byla první firmou, která začala intenzivně prosazovat nutnost spojení aktivit v oblasti SOA s managementem procesů. Jak se to projevuje v projektech, které realizuje IBM Global Business Services?
Jak již bylo řečeno, SOA přistup v IBM pojetí vychází z IBM Component Business Modelu, definujícího jednotlivé komponenty, zejména služby. Každá služba má definovány své metriky, na základě kterých ji lze hodnotit a v případné odchylky vyhodnocovat a přijímat potřebná nápravná opatření. SOA přístup tedy umožňuje stanovit a hodnotit procesní kritéria i s vazbou na kritéria související IT podpory. To umožní mnohem lépe procesní kritéria definovat, ale i získávat potřebné hodnoty těchto kritérií ve vhodném detailu a v potřebném časovém rámci. Navíc vhodné IT nástroje dovolí sledovat přímo průběh business procesů a vyhodnocovat jejich efektivitu. Proto se IBM snaží důsledně podporovat aplikaci SOA principů už při návrhu a implementaci procesních změn a pak konzistentně pokračovat i při návrhu, realizaci a implementaci příslušného IT řešení.
Máte komponentový byznys model přizpůsoben i pro jednotlivé branže?
Obecný IBM Component Business Model (IBM CBM) je dále rozpracován na základní úroveň pro jednotlivá průmyslová odvětví. Tyto odvětvové modely vychází z dlouhodobých předpovědí pro dané odvětví a z nových obchodních konceptů.V rámci konkrétních projektů jsou tyto referenční modely dále zpodrobněny na potřebnou úroveň detailu. Největší zkušenosti jsme získali na projektech realizovaných v odvětví bankovnictví, zdravotnictví, pojišťovnictví a telekomunikací.
Jak tyto referenční modely zrychlí jednotlivé fáze projektu?
CBM pro jednotlivá průmyslová odvětví nejvíce pomáhají v úvodních fázích projektu při komunikaci odborných pracovníků zákazníka a konzultantů IBM. Mnohem lépe na této platformě najdeme společné porozumění pro očekávání uživatelů na straně jedné a možnostmi informačních systémů na straně druhé. Zároveň je možno vysledovat i efekt na straně zákazníka - ve sblížení a porozumění odborných a IT pracovníků.
Jsou těmto modelům schopni porozumět i manažeři?
Referenční model je zpracován na úroveň detailu, s jakou manažeři běžně pracují a není tedy složité ani časově náročné s nimi nad tímto modelem vést diskuzi. Je třeba samozřejmě zvolit správnou úroveň detailu pro konkrétní manažerský stupeň řízení.
Co by měl manažer vědět o SOA, aby dobře „nakoupil“ IS řešení, které mu pomůže s jeho byznysem?
Pokud má manažer konzistentní věcný pohled na řešení jednotlivých problémů, není pro něj obtížné se při diskuzi s IT kolegou posunout na úroveň komponent či služeb. Tím vytvoří předpoklady, aby IT řešení vycházelo z jeho business potřeb a podporovalo přesně i jeho business procesy. Neměl by se tedy rozhodně nechat vtáhnout do vleku IT, protože pak může převážit ryze technologický přístup k jednotlivým komponentám, což mu jeho business problémy s vysokou pravděpodobností nevyřeší.
S Liborem Šlechtou z Global Business Services IBM si povídal Václav Kalenda.
Téma: SOA
IBM navrhuje nový proces pro správu patentů
Společnost IBM drží celosvětově primát v počtu patentů a každoročně z nich má příjem přes 1 mld. USD. Proto má také velký zájem, jak využití patentů zpružnit. Navžený postup je založen na již odzkoušené metodice dolování hodnot z existujících aktiv. Více...
Více.....Téma: Krátce
IBM FileNet - jak dál?
Objem a složitost informací v organizacích narůstá geometrickou řadou. Pro organizace je čím dál náročnější se vyznat v myriádě dat, která vlastní, a využít je efektivně ve svůj prospěch. Řešení IBM pro správu obsahu (Enterprise Content Management) zahrnují nejen software, ale také osvědčené postupy pro transformaci organizačních procesů, jež souvisí se správou obsahu. Po akvizici společnosti FileNet v roce 2006 se IBM stala největším světovým dodavatelem ECM řešení s tržním podílem 25%.
A jaká je tedy architektura IBM ECM:
Téma: FileNet
Nasazení IBM FileNet ve společnosti J.B. Hunt
Společnost J.B. Hunt Transport Services, která poskytuje dopravní služby v USA, Kanadě a Mexiku, nasadila v rámci BPM projektu systém ECM na platformě IBM FileNet. Toto řešení umožňuje dopravci administrovat jízdy včetně jejich fakturace v reálném čase. Více...
Více.....Téma: FileNet