O SOA a BPM s Liborem Šlechtou z GBS IBM

Je pojem SOA opravdu jen buzzword nebo jde o něco reálného, co už můžeme vidět v praxi?
Pod pojmem SOA si může někdo představit skutečně jen prázdnou bublinu, protože je používán opravdu frekventovaně a navíc občas účelově ve spojení s marketingovými aktivitami některých firem. Na druhou stranu se pod tímto balastem ukrývá opravdu velice cenný a užitečný princip, jehož aplikování může výrazně zlepšit vzájemnou spolupráci manažerů, odborných pracovníků, procesních konzultantů a aplikačních specialistů, architektů či programátorů.


Co tedy SOA vlastně je? Je to architektura, technologie, metodologie, filozofie...?
Zůstal bych u vysvětlení, že to je princip, jak používat společný jazyk pro dva rozdílné světy – procesní a aplikační. Komunita procesních konzultantů totiž často popisuje procesy způsobem pro IT komunitu dost těžko srozumitelným, na druhou stranu informatici nutí procesním konzultantům svůj přístup, který je pro ně podobně nečitelný. SOA přístup tedy vychází z jednotlivě definovaných služeb či ještě obecněji - z jednotlivě definovaných komponent - a s těmito komponentami již lze pracovat shodně jak z hlediska procesního, tak i z hlediska aplikačního. Pokud budeme pokračovat směrem procesním, budou tyto komponenty v procesním modelu viditelné z hlediska průběhu procesu i z hlediska možné IT podpory; pokud se vydáme směrem aplikačním, budou v rámci informačního modelu takto definované komponenty také respektovány a realizovány. Záleží na použité úrovni detailu, zda v komponentech budeme z hlediska IT vidět aplikace, moduly, funkční bloky či jednotlivé úlohy. Ve stejném duchu se informatici již snadno posunou dále k potřebné infrastruktuře.

Jaký je největší rozdíl mezi SOA přístupem IBM a ostatních Vašich velkých konkurentů?
Přístup k SOA u našich konkurentů si netroufnu hodnotit, omezil bych se pouze na konstatování, že IBM jako jedna z mála společností na trhu disponuje jak velmi početnou skupinou procesních konzultantů, tak i silnou IT komunitou. Tyto dvě skupiny společně vytváří a aktualizují tzv. IBM Component Business Model (IBM CBM). V tomto rozsáhlém, zdokumentovaném a oboustranně vyváženém know-how bych viděl naši hlavní konkurenční výhodu.

IBM byla první firmou, která začala intenzivně prosazovat nutnost spojení aktivit v oblasti SOA s managementem procesů. Jak se to projevuje v projektech, které realizuje IBM Global Business Services?
Jak již bylo řečeno, SOA přistup v IBM pojetí vychází z IBM Component Business Modelu, definujícího jednotlivé komponenty, zejména služby. Každá služba má definovány své metriky, na základě kterých ji lze hodnotit a v případné odchylky vyhodnocovat a přijímat potřebná nápravná opatření. SOA přístup tedy umožňuje stanovit a hodnotit procesní kritéria i s vazbou na kritéria související IT podpory. To umožní mnohem lépe procesní kritéria definovat, ale i získávat potřebné hodnoty těchto kritérií ve vhodném detailu a v potřebném časovém rámci. Navíc vhodné IT nástroje dovolí sledovat přímo průběh business procesů a vyhodnocovat jejich efektivitu. Proto se IBM snaží důsledně podporovat aplikaci SOA principů už při návrhu a implementaci procesních změn a pak konzistentně pokračovat i při návrhu, realizaci a implementaci příslušného IT řešení.

Máte komponentový byznys model přizpůsoben i pro jednotlivé branže?
Obecný IBM Component Business Model (IBM CBM) je dále rozpracován na základní úroveň pro jednotlivá průmyslová odvětví. Tyto odvětvové modely vychází z dlouhodobých předpovědí pro dané odvětví a z nových obchodních konceptů.V rámci konkrétních projektů jsou tyto referenční modely dále zpodrobněny na potřebnou úroveň detailu. Největší zkušenosti jsme získali na projektech realizovaných v odvětví bankovnictví, zdravotnictví, pojišťovnictví a telekomunikací.

Jak tyto referenční modely zrychlí jednotlivé fáze projektu?
CBM pro jednotlivá průmyslová odvětví nejvíce pomáhají v úvodních fázích projektu při komunikaci odborných pracovníků zákazníka a konzultantů IBM. Mnohem lépe na této platformě najdeme společné porozumění pro očekávání uživatelů na straně jedné a možnostmi informačních systémů na straně druhé. Zároveň je možno vysledovat i efekt na straně zákazníka - ve sblížení a porozumění odborných a IT pracovníků.

Jsou těmto modelům schopni porozumět i manažeři?
Referenční model je zpracován na úroveň detailu, s jakou manažeři běžně pracují a není tedy složité ani časově náročné s nimi nad tímto modelem vést diskuzi. Je třeba samozřejmě zvolit správnou úroveň detailu pro konkrétní manažerský stupeň řízení.

Co by měl manažer vědět o SOA, aby dobře „nakoupil“ IS řešení, které mu pomůže s jeho byznysem?
Pokud má manažer konzistentní věcný pohled na řešení jednotlivých problémů, není pro něj obtížné se při diskuzi s IT kolegou posunout na úroveň komponent či služeb. Tím vytvoří předpoklady, aby IT řešení vycházelo z jeho business potřeb a podporovalo přesně i jeho business procesy. Neměl by se tedy rozhodně nechat vtáhnout do vleku IT, protože pak může převážit ryze technologický přístup k jednotlivým komponentám, což mu jeho business problémy s vysokou pravděpodobností nevyřeší.

S Liborem Šlechtou z Global Business Services IBM si povídal Václav Kalenda.